Týden osmadvacátý

26. října 2017 v 5:42 | Jarka |  Deník vystrašené těhulky
Po celkem vzrušivém minulém týdnu přichází nečekaný klid. Nevím, jestli je to vyčerpáním, uklidněním anebo je to prostě klid před bouří. Ale je to klid a já jsem za něj vděčná. Zatímco jsme s mužem byli každý sám ve své části republiky, oba jsme tak nějak vychladli a styl zpráv se významně změnil. Když v pátek přijel, oba jsme se choulostivě vyhýbali jakékoli zmínce o pondělí. V sobotu nás čekala cesta za Liberec k mužovým rodičům a sestrám. Ačkoli byla tentokrát nálada v autě celkem hezké, nálada v místě dojezdu byla opět na nule. Nejsem si ani jistá, jestli vůbec byl někdo rád, že tam jsme. Vzhledem k tomu, že si rodiče přestavují spodní patro, tak jsme byli všichni nahoře a popravdě jsem si přišla, že vlastně překážíme. Celkově to bylo zvláštní. Psychicky náročné - tedy pro mě (to asi ty hormony). Pokaždé tam mám vlastně pocit, že nesouhlasí s mužovou volbou mé osoby. A celkově všechno, co uděláme je špatně. Nikdy jsem nechtěla stát mezi partnerem a jeho rodinou a teď mám pocit, že nebýt mě, byli by všichni spokojení a společně šťastní. Neskutečně mě to mrzí. Tady nejde o mě, ale ten, kdo tohle odnáší je můj muž a časem by to mohla být i moje dcera. Nejdřív jsem si myslela, že když ukážu já vstřícný krok, ukáže ho i druhá strana, ale teď mi přijde, že to nemá smysl. Ať udělám, co udělám, nebude to dostatečné a u toho už vnitřně prostě křičím DOST! Jsem, jaká jsem. Takovou mě má můj muž přece rád, proto si mě zvolil, nechci se přetvařovat ani měnit k obrazu někoho jiného. Uvědomuji si, že je to zkouška mých hranic a mého nastavení si vážení si sama sebe, evidentně tuhle část ještě nemám dostatečně zpracovanou.Nedaří se mi vše přijímat s láskou a propustit a odpustit. Snad se mi to podaří do porodu. A co vy, milí čtenáři? Taky bojujete s city a pocity jako je ublíženost, zraněnost, vina, láska, zloba, vztek, panická hrůza, strach…? A co vaše hranice? Máte je pevné jako skála, anebo jako já v některých místech spíše papírové, do kterých stačí fouknout a ony spadnou? Taky si říkáte, kdyby to alespoň tolik všechno nebolelo? Jenže pak je tu ten zrádný hlásek uvnitř hlavy - přes bolest se přece učíme. Takže mi teď nezbývá nic jiného než se učit přijímat s láskou a odpouštět. Držte mi pěsti, ať mě a mojí malou provází štěstí a klid :-). Pevně věřím, že se mi to povede :-)
P.S. Jedna reakce na předchozí týden mě zaskočila. Samozřejmě si uvědomuji, že mé zdejší výlevy mohou působit, že doma máme jen rozbroje a hádky...ale ono to tak není. Nevím jak vy, ale já prostě píšu většinou o tom, co mě trápí anebo o tom, co mi udělalo neskutečnou radost. Jelikož jsem teď ve stavu, kdy na mě doléhají obavy z nadcházejích měsíců a moje reakce jsou umocněné (přece jen jsme teď dvě ženské v jednom těle :-)), tak jsem samozřejmě popudlivější a věci, nad kterými bych se normálně usmála, se dostávají do neskutečných rozměrů. A tak berte, prosím, i mé "stížnosti" na partnera :-). Kdybych měla pocit, že si mě neváží anebo dokonce mi nějak ubližuje, odešla bych. V tom mám jasno. Ale jelikož tento pocit nemám, jsem ráda, že mám doma svého hrdinu, tak holt občas napíšu nějaký ten "reklamační" článek a jde se dál. On se zase vyvzteká po svém způsobu a nebe bude opět bez mráčku :-).....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | Web | 27. října 2017 v 11:30 | Reagovat

Mám stejný pocit, když jsme u JEHO rodičů. Na malou nemají čas, i když nám jezdí pomáhat na byt, nikdy se za ní nezastaví. A já jim vždycky navařím na stavbu a oni to nesní a schválně si koupí třeba grilovaný kuře... a nesnáším tchána a myslím, že on nemá rád mě.. ale kvůli malé budu držet jazyk za zuby, i když jen když o něm slyším, mi naskakuje kopřivka...

2 Tremdava Tremdava | Web | 27. října 2017 v 15:55 | Reagovat

Události posledních dní mě nutí k myšlence, co bude až se narodí malá... protože hra na přetahovanou, kde jsme častěji, není zrovna šálek mého čaje.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama