Týden druhý

2. srpna 2017 v 0:05 | Jarka |  Deník vystrašené těhulky
Neskutečně mě bolelo břicho. Před asi měsícem jsem prodělala zánět dělohy a tohle pobolívání bylo rozhodně usilovnější. 20. dubna jsem šla na prohlídku do ÚPMD Podolí, kam jsem se dostala a kde jsem doufala, že mi konečně pomůžou. Moje předchozí lékařka byla velmi sympatická žena, jen si nějak nastavila, že žena má něco vytrpět a tím pádem v mém případě než jsem si vyprosila kultivaci a následná antibiotika, uběhl skoro měsíc, kdy jsem chodila v předklonu a řvala bolestí. Nicméně v Podolí to bylo jiné. Při vjezdu do areálu nemocnice jsem si vybavila hlášku Libušky Šafránkové z filmu Báječná léta pod psa " U Zity v Podolí, žádný porod nebolí…" a plna optimismu šla hledat správnou ambulanci, nevím proč (asi ten rok snahy), ale byla jsem přesvědčena, že mi pan doktor oznámí, že jsem těhotná. Bohužel to se nestalo. Pan doktor na ultrazvuku pořád něco měřil a prohlížel, aby mi řekl ať se nebojím, že vše se dá zvládnou a vyřešit, udělal mi různé náběru a proškrtal půl žádanky na odběr krve. Ok. Nebála jsem se a šla domů. Večer jsem byla dosti protivná sama sobě. Chtěla jsem obejmout a pohladit. Můj muž potřeboval jít na pivo. Tak šel a já tiše plakala do polštáře (kolem 10 večer už to moc tiché nebylo…). Vzteky a frustrací jsem usnula. Následující víkend jsem jela do školy a pak k našim, kde jsem si pěkně vypila víno a utopila v něm svůj žal a vztek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama