Dopis jedenáctý

28. února 2017 v 19:17 | Jarka |  Dopisy psané všem
Hezký večer čtenáři,

máme za sebou další víkend a pro mě další téma k zamyšlení. Popravdě nevím, co se tu dělo energeticky, ale tam, kde jsem byla já, to byl mazec! Tolik emocí na metr čtvereční jsem nezažila ani nepamatuji. Ve zkratce by se dalo říct, že se každý pohádal s každým, ale tak to úplně nebylo…pár lidí na sebe nenarazilo, tudíž si nestihli vyměnit upřímnou chvilku. Ale za to ostatní to stihli několikrát. Mno, dle mé kamarádky, jsou slova, která patřila mě, odrazem mého vnitřního strachu a nepřijetí se. Tak samozřejmě je to možné, je třeba se nad tím zamyslet a poučit se z toho. Ale musím se vám přiznat, drazí čtenáři, nejradši bych všechny poslala někam strašně daleko!!! Ať už to byla ukázka čehokoli, myslím, že jsem to relativně ustála, ale poslouchat, jak moc jsem fajn, hlavně až se změním, jak budu úžasná, se mi moc jako nechce. Byla bych totiž šťastná, kdyby mě ostatní vnímali a přijímali takovou, jaká jsem, šťastnou, smutnou, kyselou, vysmátou…prostě takovou jaká jsem v tu danou chvíli a rozpoložení. Aby se mě neptali na určité věci, anebo aby respektovali moje ne. Ano, samozřejmě si uvědomuju možnost zrcadlení a napojení se a velkou dřinu mého okolí. Vážím si toho, ale už je té dřiny nějak dost. Tak aby se nezadřeli, že J…..Každopádně mě to vede k myšlence, zda je opravdu vaše vnitřní rozpoložení tolik viditelné na tváři, anebo zda je to nějaké spíše vnitřní napojení známých a přátel. Já jsem celkem mistr v nasazování takzvané masky. Ve chvíli, kdy si řeknu, že je to určitá role a emoce musí jít stranou, což v mé práci je potřeba, hodím masku a málokdo to pozná. To samé v osobním životě. Nechci - li, aby někdo tušil, že mi vážně, ale vážně není dobře na duši…nepozná to. Nepozná žádnou vnitřní bitku, ani krocení vnitřního drakaJ. A tak se vám stane, že stojíte v místnosti s krbem, posloucháte své řekněme ehm blízké v tom, co vše děláte nebo neděláte správně, jak moc měníte a nepříznivě ovlivňujete svého partnera. Nikdo se vás neptá na to, co tomu říkáte, jak se cítíte a ve finále zjistíte, že vám to je asi jedno. V tu chvíli tam stejně nikdo nebyl nastavený na můj názor, tak proč říkat nevyžádané informace :-). A to málo, co jsem k tomu řekla, si pravděpodobně nikdo nepamatuje, jelikož jsem to říkala již 3x a jak jsem zjistila, nezůstalo to v paměti. Tak asi tak. No, co říct jako poučení závěrem? Přemíra slivovice škodí (ještěže jsem já vypila jen skleničku vína), nikdy neřešte nic s rodinou svého partnera - když je někdo z vás pod vlivem alkoholu, netahejte špinavé prádlo před rodinu (tahle část se netýkala nás), nelehejte si na koleje (to se taky netýkalo nás) a hlavně buďte sami sebou. Ať nemusíte hledat masku 1-25. Po tomto víkendu silně přemýšlím, že své masky hodím za hlavu a pak...Vesmír se mnou...
Mějte se krásně

J.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama