Prosinec 2016

Dopis osmý

6. prosince 2016 v 18:53 | Jarka |  Dopisy psané všem
Moji milí čtenáři blogů,


nevím jak vy, ale já letos Vánoce nějak více prožívám. Na rozdíl od jiných let, jsem se rozhodla udělat v bytě vánoční výzdobu (poslední 4 roky jsem se vymlouvala na kočky), dokonce mám připravenou výzdobu i na dveře od bytu. Ano, stále ještě pouze připravenou, ačkoliv již byla druhá adventní neděle, ale u mě je to neskutečně velký úspěch. Načančané Vánoce jsem měla naposledy v roce 2011, kdy jsem tento čas trávila naposled s rodiči. Nicméně letos mě to chytlo. No, můj byt sice stále ještě vypadá jako po výbuchu, ale pomaličku se snažím nepořádek likvidovat a chystat se. Mám vybrané nové záclony, naplánovaný velký úklid, vymyšlené cukroví a stačí jen začít. Den D by měl být úterý 13. prosince. Dřív nestíhám, jelikož máme v práci velký dozorový audit a já každý večer místo učení se na zkoušky relaxuju u PC či knihy či bez ničeho rovnou v posteli. Letos se dokonce těším na pečení - respektive tvoření většinou nepečeného cukroví, jelikož péct budu asi jen rohlíčky a mrkváčky. Ale co. I to plácání se s těstem bude fajn. Mám již připravené vánoční CD PTX, víno v lednici a již chybí pouze, aby přijel můj muž ze základny a hurááááá můžeme začít. Pokud se mi vše povede, dám vám do dalšího dopisu fotku svých výtvorů. Pokud ne, hihi, dám ji sem stehně, jako odstrašující příklad, jak to nemá vypadat.
A co dárky??? Máte je již? Já ještě neeeÚžasný, ale i to se napraví S vyplazeným jazykem.
Mějte se jak chcete - například krásně jako já
J.

Uspávanka

4. prosince 2016 v 4:05 | Jarka |  Prý poezie....
Cítím Tvé srdce,
slyším Tvůj dech,
vnímám, jak v žilách proudí Ti krev,
tuším, že neslyšně zavíráš víčka,
usínáš, spíš, už zhasla svíčka,
zbyl z ní jen dým a slzy dojetí
a my dva spíme v tom dýmu v objetí.


Muž v modrém

1. prosince 2016 v 18:46 | Jarka |  Prý poezie....
Jsi jako Slunce,
co teple hřeje a svými paprsky hladíš mou tvář.
Jsi jako vítr,
co bloumá světem a svým dechem mě objímáš.
Jsi jako voda,
bez ní nelze žít, líbáš mě pokaždé, když piju z dlaně.
Jsi jako oheň,
co má silný žár a diky němuž mé srdce láskou vzplane.
Jsi můj pláč a jsi můj smích,
jsi moje láska a můj hřích,
Jsi jako šťastná hvězda,
moje modré z nebe.
Jsi moje všechno,
já miluju jen Tebe.