Dopis sedmý

24. října 2016 v 18:37 | Jarka |  Dopisy psané všem
Moji milí,
v jedno z minulých dopisů jsem se zmiňovala o výjimečnosti mého rodného bratra a musím říct, že se to opět potvrdilo. Minulý týden jsme se sešli u něj doma na rodinné večeři a musím přiznat, že jako hostitel mě naprosto strčí do kapsy! To, že měl doma naklizeno víc jak já po vánočním úklidu, mě úplně nepřekvapilo. Ale kolik jídla stihl připravit, jak si všímal potřeb hostů a jak dokonale sladěné měl svoje menu…klobouk dolů. Vše bylo opravdu chutné, zdravé a hezky naservírované. Musím říct, že to byla jedna z nejpovedenějších rodinných večeří, jakou jsem za poslední dobu zažila. Roztomilé bylo pozorovat nervozitu mého přítele, který se vlastně s bráškou do té doby pořádně neviděl. Jeho nervozita a rozpačitost mě lehce vybízela ke škádlení a to jsem si prostě nemohla nechat ujít. To bych totiž nebyla já :-). Celý tento příběh mě vede k jedné myšlence. Tím, že jsme se oba moc těšili (já i můj muž) a tuto radostnou energii jsme posílali na všechny strany - často ve zprávách našim i brašulovi a vše, co byli ochotni to nějak přijímat, tak celá večeře byla prostě o spokojenosti a střípcích (či v mém případě celém) štěstí. Všichni, co jsme seděli u stolu, máme starosti, někdo větší - někdo menší, ale máme je všichni. Jen se to nijak neodrazovalo na náladě u stolu. A to bylo na tom to krásné! Byla to nádherná ukázka energie Vesmíru i jednotlivců a za to je třeba poděkovat. Děkuji, že jsme se mohli takto sejít, být spolu - šťastní a spokojení a snad naplnění láskou.
Mějte se, jak chcete (například krásně:-))

J.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama