Den

1. srpna 2016 v 20:28 | Jarka |  Někdo to složil, já slova napsala...
Ráno vstanu a kafe si dám,
bez něj svůj den snad nevydejchám,
obléci se, do práce jít,
usmívat se a nemoct klít,
co vlastně z života mám?

Co se to dnes, ksakru, jen děje?
Venku je běs a děsně leje!
Auto mi škytlo - nechce jet,
autobus musím dohánět,
za postel království dám.

To je zas den, jako zlej sen,
nemůžu z toho, nemůžu ven.
Můžu se smát nebo jen lkát,
proč jsem tu sama, proč nemáš mě rád.
To je zas den, jako zlej sen,
nemůžu z toho, nemůžu ven!
To je zas den - můj zlostnej sen.

A ty tu stojíš s květinou
a máš ji pro mne,
ne pro jinou
a můj dej má slunce zář!

To je můj den, krásnej jak sen,
už je mi dobře a zpívám si jen.
Můžu se smát, nebudu lkát,
už nejsem sama a Ty máš mě rád.
To je můj den, krásnej jak sen,
už je mi dobře a zpívám si jen.
To je můj den...ooooh sladkej sen.

Dnešní den pak může dostat zcela jinou dimenzi
a to je fajn a taky boj jen proti demenci.

Sedm hodin a já jsem v práci
a každej den čekám legraci.
To je můj den, jak šťastnej sen,
teď je mi dobře a zpívám si jen,
můžu se smát, nemusím lkát,
už nejsem sama a Ty máš mě rád.
To je můj den, krásnej jak sen,
je to můj den a mám se fajn.
Je to můj den, můj krásnej den,
pracovní den...jenom můj den.

2006/2014
(inspirováno - Daniel Powter - Bad day)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama